Vlastně čekal, až se bude cítit mnohem lépe.

„Už se cítíš lépe?“ zeptal se po chvíli Cyprian a dívka přikývla. Objala mužovo tělo a zabořila mu tvář do hrudi, jako by to byla ta nejpřirozenější věc, kterou udělali už tolikrát, protože všechno plynulo tak samozřejmě.

A po Yvainině přikývnutí objal Cyprian dívčino tělo ještě pevněji a pleskání jeho velkých a těžkých křídel se hlasitě rozléhalo, když