„Sbohem, Gemmo, a šťastnou cestu,“ popřála Cosima své sestře a pevně ji objala. Bude jí moc chybět a bylo to na ní vidět. Totéž udělala i Lorenzovi, zatímco on trpělivě seděl a čekal, až loučení skončí.

„Budete mi oba chybět,“ přiznala smutně. Oči se jí zalily slzami, ale snažila se neplakat. Nebylo to jako dřív, kdy neměla naději, že je ještě uvidí. Teď ji měla. Lorenzo jí to slíbil a sestry s tí