„Nemůžu uvěřit, že už odjíždíš,“ vyhrkla Patrizia a oči se jí zalily slzami. „Budeš mi strašně chybět, Cosimo. Prosím, slib, že nás zase navštívíš.“

Jeho matka se sestrou se vrátily z výletu nad ránem, přesně jak Valerio říkal, a z nějakého důvodu je dost mrzelo, že odjíždí.

Inu, oblíbila si je a zvykla si na ně. V hloubi duše věděla, že jí budou strašně chybět.

Byli to tak laskaví lidé a ona k ni