Lykanští žoldnéři na Kaelie s hrůzou zírali. Už tak byli samá modřina a škrábanec, a ona si žádala druhé kolo?

Necítili z ní ani jedinou stopu lykana – a přesto je všechny zvládla porazit úplně sama a jen mírně se při tom zadýchala.

Bylo to děsivé. Naprosto děsivé.

„Tak co, dáme si to ještě jednou?“ zeptala se Kaelie, zatímco zívala a očividně ji to nenadchlo. V poslední době byla tak unavená. Teď