*Kravos*

„Kde je Valerie?“ zeptá se Reid, když vycházíme z masivního bílého sídla do zadní zahrady. Slunce už stojí vysoko na dopolední obloze.

„Je se Sorenem,“ zamumlám a rozhlédnu se, abych se ujistil, že nás nikdo neposlouchá.

„Je zajímavé, jak... jak málo se na tebe zlobí.“ Reid svraští obočí.

„Hah!“ odfrknu si. „Mám pocit, že mě před životem plným dolézání nezachrání ani sebevětší výčitky svě