*Kravos*
Objmu Valerie a tisknu ji k sobě, zatímco se snaží ovládnout svůj srdeční tep. Její strach do mě vtéká jako volný vodopád padající z útesu, a tak skloním hlavu a přitisknu rty k jejímu uchu.
„Je to Vanceovo písmo,“ zašeptám, ale to ji neuklidní. V mém objetí se třese, a tak přitisknu rty k její kůži v konejšivém polibku a vháním svůj klid do našeho pouta, abych jí pomohl se uvolnit.
„Proč