*Valerie*

Celé tělo mám ztuhlé, jak tu sedím ve tmě, připoutaná k židli už bůhvíjak dlouho. Připadá mi to jako dny, ale bez slunce, podle kterého by se dal měřit čas, by to mohly být hodiny nebo i týdny. Jediné, co vím jistě, je, že mě všechno bolí a jsem naprosto sama. Poté, co natočili to, co po mně chtěli, mučili mámu pro zábavu a nutili mě se dívat.

Každé šlehnutí bičem, každý úder jsem cítila