*Valerie*

Přetáhnu si přikrývku přes hlavu a přitáhnu kolena k tělu, jak se snažím ubránit pláči. Kravos byl jedinou věcí, která mě držela nad vodou. Je mou silou, i když se o to nesnaží. Samotná jeho přítomnost mi přináší klid, ale od té doby, co mě opustil, mám pocit, že nemůžu myslet na nic jiného než na to, co mi chybí.

Vlastně spíš na to, *kdo* mi chybí. Oba dva.

Neměla jsem je dlouho, a přes