**O dva roky později**

*Kravos*

„Kde je?“ zavrčím, jsem na všech čtyřech a odhrnuji ubrus stranou. Jestli Valerie zjistí, že je zase pryč, budu mít průšvih. Nic tam nenajdu, jen malou stopu od sušenek. Ušklíbnu se a podívám se doprava. Zpod hřívy kudrnatých hnědých vlasů na mě se vzrušeným výrazem hledí zelené oči.

„Tvůj brácha si myslí, jak není nenápadnej, ale teď už ho máme, co?“ zašeptám na ni