„Sakra, sakra, sakra,“ mumlám si pro sebe, když se prodírám ostružiním. Bodláky a trny mi rozřezávají kůži, jako bych běžela ostnatým drátem. Mikina se mi trhá, zachytává se o všechno možné, zatímco se snažím znovu soustředit.

Jsem sakra vycvičená bojovnice a zkušená stopařka, do prdele, ale dva draci? Najednou? To je silné kafe i na špičkově vycvičeného lykana. Ve své lidské podobě jsou silnější