„Nevím, co říct,“ přiznám. Jeho upřímnost mě zaskočila. Od chvíle, kdy mě znovu spatřil, byl jen hrubý a chladný. Každé jeho slovo pro mě bylo nějakým způsobem bodnutím. A teď se najednou utápí v pocitech viny a omlouvá se?

„Není co říkat, Raine. Chtěla jsi svou omluvu a já ti ji dal,“ odpoví věcně.

„A to je všechno? Vrátíme se zase k neustálým hádkám a pošťuchování?“ zeptám se a zvednu obočí. Na