Reid se mě křečovitě drží, tělo se mu třese. Rukou mi sjede do vlasů, sevře zadní část mé hlavy a přitiskne mě ke svému rameni. Xadner vykročí k té kouli kořenů, napřáhne pěst, vztekle zařve a prorazí ji.

Třísky zeleného a hnědého dřeva na něj prší, jak se nakloní dovnitř, sáhne skrz a popadne vílu pod krkem. Visí tam, škrábe ho na ruce a chabě se snaží uniknout.

„Pusť mě!“ procedí mezi zuby, zatí