Zbytek dne jsme s Teresou strávily spolu. Rozhodly jsme se povečeřet u mě v pokoji místo v jídelně,

což mi nevadilo. Odešla s tím, že už je pro dnešek konec. Když jsem nakonec vklouzla do postele, samozřejmě jsem nemohla usnout. Trvalo mi to dlouho, ale jakmile se mi to podařilo, bylo to tak pozvolné, že můj sen přešel z mých roztěkaných myšlenek bez jakékoli znatelné pauzy.

Přirozeně jsem myslela