Auta vyjela z areálu směrem k obchodu s potravinami a já jen kráčela v patách Terese, zatímco nakupovala věci potřebné do domácnosti. Když skončila, podala tašku dvěma mužům a ti ji od ní převzali, aby ji uložili do auta.

„Už jedeme domů?“ zeptala jsem se jí a potlačila zívnutí.

„Ne, nejedeme; nejsme tu ani hodinu,“ řekla, vzala mě za ruku a táhla mě z potravin do vedlejšího Starbucks. Matteo a dv