Pohled Calluma.

Její sténání naplnilo místnost a byl jsem si jistý, že ho slyší i sousedi. Ďábelsky jsem se na ni usmál, když jsem do ní hluboko vnikal, ruka obmotaná kolem jejího pasu, zatímco jsem v ní vyrážel.

Držela se mnou tempo jako ta malá děvka, co byla, a pohybovala se na mém péru nahoru a dolů. Neměl jsem s ní žádné slitování a narážel do ní čím dál tvrději a rychleji.

„Deacone,“ zalapal