Seděli opřeni zády o sebe a nechávali sluneční paprsky vpíjet se do kůže, zatímco kolem nich šeptal chladivý mořský vánek. Byla to jedna z těch vzácných, prostých chvil klidu.

Lyra s Rugerem vylezli na palubu a jejich smích se rozléhal do okolí, jak si spolu hráli. Ten zvuk byl nakažlivý a zaháněl přetrvávající melancholii, kterou po sobě zanechal odjezd Daria a jeho posádky.

Přesto se Rheina mysl