Když manželé odešli, Garrick se vrátil dovnitř. Nalil Clarice šálek horkého čaje a s lehkým úsměvem se posadil. „Změnila ses.“

Clarice mu věnovala chápavý pohled. „Garricku, už nežijeme jen sami pro sebe. Děti jsou výjimečné. Musíme myslet dlouhodobě. Nemůžu si dovolit zůstat navždy stejná.“

Pomalu přikývl. „Já vím. Děkuji.“

Nemusel jí vlastně děkovat. Dokud byl šťastný on, úplně to stačilo.

Od ch