Při pohledu na vyhublého a křehkého muže před sebou se Rhea úlevně usmála. "Jonasi."

Mrknutím oka uplynuly roky. Život a smrt od sebe lidi odtrhly.

Mnoho členů rodiny a přátel prožilo celý život, aniž by se znovu setkali.

Rhea se považovala za šťastnou za všechny ty roky, co strávila plavbou na moři a kroužením po zeměkouli kvůli zásobám. Jinak by je možná nikdy nenašla.

Možná jí tak bohové dávali