Město spalo, zahalené do ticha.

Skrz závěsy proudil chladný vánek a do pokoje slabě pronikalo matné světlo, mísící se s tlumenými vzdechy a tichým, svůdným šepotem. Zvuky se zvedaly a klesaly jako vlny na rozbouřeném moři – zmítaly se, převalovaly a nesly dál.

Tristan se svalil z Camilly a sáhl po cigaretě na nočním stolku. Líně si ji zapálil, dvakrát pomalu potáhl a nechal do vzduchu stoupat bílý