„NEMOŽNÉ...“

Skarn byl uprostřed zuřivého řevu, když jeho tělo náhle ztuhlo.

Pomalu sklopil zrak na svou vlastní hruď.

V hrudi mu vězela vlčí tlapa. Z této smrtelné rány prýštila dýmající krev.

Skarn lehce vykulil oči. Všechno se seběhlo příliš rychle. Neměl ani čas pocítit bolest.

Alaric stál před ním. A jediným prudkým trhnutím vytáhl svou vlčí tlapu z jeho hrudi.

V dlani mu leželo bušící srdce.