Lyra se vrhla Leanderovi do náruče.

Pevně ji objal.

„Bože… Leandere! Já— já—” zajíkla se, jako by měla v hrdle knedlík. „Tak moc jsi mi chyběl…“

„Ty mně taky.“

Leander ji pohladil po zátylku.

„Neměla jsi opouštět Purpurovou citadelu, aniž bys mi to nejdřív řekla! A jít hluboko do sídla tuláků? Kristepane, co jsi si vůbec myslela? Víš, jaký jsem měl strach, když jsem se ty novinky dozvěděl?“

Usmála