Zhostilo se jich hrobové ticho.

Dámy stály naprosto bez hnutí a tajily dech.

Nikdo se neodvážil pohnout ani o píď.

„Ne?“ zasmála se Lyra ledově. „To si tedy myslím já.“

Stráže za dveřmi zaslechly Kyřino volání o pomoc a vtrhly dovnitř.

„Děje se něco, má paní? Slyšeli jsme křik,“ zeptal se strážný.

Astraea polkla. „My…“

Lyra promluvila dřív než ona: „Jen jsem dáma pro pobavení předvedla malé předst