„Starší Rykere!“ vykřikla Lyra.

Sklenice mu vyklouzla z prstů.

V příští vteřině se mužovo mohutné tělo s hlasitou ranou zhroutilo k zemi.

Nastal okamžik zděšeného ticha.

Pak někdo z davu náhle vydal výkřik hrůzy: „—Ááá!!!“

Lyra přeskočila stůl a klesla ke staršímu Rykerovi.

Rychle ho vyšetřila.

Obličej měl bledý jako stěna. Dýchal ztěžka, jako by měl ucpané hrdlo, a tělem mu zmítaly záškuby, jako