Z koutku Alaricových úst stékal pramínek krve.

Jednou rukou si sáhl na roztržený ret.

Tvář mu potemněla.

Dav byl Leanderovým odvážným chováním natolik ohromen, že jeden z hostů zalapal po dechu:

"Alfo Leandere! To... To je přece král, pro slávu Měsíční bohyně..."

Alaric byl nyní jejich králem a disponoval nadřazenou mocí.

Kdyby se Alaric naštval a rozhodl se vybít si zlost na smečce Astrální luny,