Wyatt stál na parapetu vysoký a mocný, kolem něj se třpytilo měsíční světlo a vrhalo na jeho drsné rysy divokou záři.

"Řekl jsem, pusť moji Lunu, Alariku," zavrčel Wyatt a upřel své zelené oči nebezpečně na Alarica.

Alaric pevně zatnul čelisti, oči mu plály zuřivostí. Přitáhl si Lyru blíž a odmítal ustoupit.

"Není tvoje, Wyatte. Miluje mě a vždycky mě milovala. To ty ses postavil mezi nás!"

Wyatt