Pohled Viktora

„Jak je na tom?“

Nezvedl jsem zrak od sklenice temně červeného vína v mé ruce. Sledoval jsem tekutinu vířící o křišťál a zachycující tlumené světlo pracovny. Můj hlas byl tiché, nebezpečné dunění, ze kterého jako by vibroval i samotný vzduch v místnosti.

„Jejím stavem si nejsem tak úplně jistý, můj Králi,“ odpověděl Ronan, s hlasem protkaným chvěním, které nedokázal docela skrýt. „L