Pohled Valerie

Netušila jsem, jak se mi to povedlo, ale vteřinu před dopadem jsem se jen tak tak vyhnula dýce mířící přímo na mou hlavu. Jako by se svět v tu chvíli, kdy jsem se přikrčila, zpomalil. S hrůzou a nevěrou jsem sledovala, jak čepel odsekla prameny mých vlasů a zabodla se do pelesti postele za mnou.

Šokem jsem pootevřela rty, ale nevyšlo ze mě ani slovo. Prudce jsem sebou trhla dozadu,