Lydia (pohled)

„Zlato… vím, že jsi měl ze všeho obavy, ale opravdu si potřebuješ odpočinout a uklidnit se, a já vím přesně, jak ti s tím pomoct,“ řekla jsem s úsměvem a zezadu ho objala, prsty jsem mu přejela po knoflících, připravená je rozepnout.

Už to byly dva týdny, co celý tenhle zmatek začal. Valerie, ta mrcha, se zdála být jiná. Už o Declana nestála. Vlastně nás teď oba nenáviděla, což znam