Pohled Valerie.

„Nnngh…“ zasténala jsem, dýchala jsem překotně a můj stisk na Viktorovi zesílil, jak mi dál vrážel své silné prsty dovnitř, až se mi z toho točila hlava a v mysli jsem měla slastně mlhavo.

A Viktor? Ó, ten přesně věděl, co dělá. Na rtech měl ten mírný náznak úsměvu, takový, který mi říkal, že si každou vteřinu pohledu na mě v tomto stavu užívá. Na kratičký okamžik jsem v jeho výraz