Pohled Valerie

Plakal.

Viktor mi plakal v náručí, ruce měl pevně ovinuté kolem mě a tiskl si mě k sobě tak blízko, až jsem měla pocit, že se roztříštím, pokud by mě někdy pustil. A možná jsem se taky lámala, stála jsem tam a srdce mi bušilo o hruď, můj dech byl ostrý a těžký, jak se mi v hlavě znovu a znovu ozývala jeho slova:

„Jsi to ty, Leono.“

Z-znamenalo to, že mi konečně uvěřil? Že opravdu vě