[ Elara ]

„Sebastiane?“

zašeptala jsem si pod dechem.

„Už jsem si myslela, že tě ze Země unesli mimozemšťané, drahý příteli.“ Vešel do domu, očima mě sjel od hlavy až k patě, a z toho, co jsem mohla vypozorovat, se mu ve tváři rozlil příval úlevy, když mě uviděl.

„Ahoj,“ věnovala jsem mu slabý úsměv, ale vyhýbala jsem se jeho pohledu.

Postoupil blíž ke mně a zastavil se jen pár centimetrů ode mě;