Kapitola osmdesátá devátá

•SEBASTIAN•

Adrenalin mi stále koloval v žilách, když jsem pevně držel Vivienne. V mysli se mi rozléhala Malachiho slova na rozloučenou jako jasná připomínka toho, že naše utrpení zdaleka neskončilo. Prozatím jsme se ale museli soustředit na to, jak se odsud dostat a zajistit pro Vivienne bezpečí.

"Beckette, jsi v pořádku?" zeptal jsem se a otočil se k našemu příteli, kte