Kapitola sto pětadvacátá

•POHLED AUTORA•

První paprsky ranního slunce pronikaly skrze závěsy a vrhaly na ložnici hřejivou záři. Vivienne se pohnula, Sebastianova paže byla jemnou, uklidňující vahou přes její rostoucí bříško. Usmála se a prsty přejížděla po obrysu jeho ruky. Otočila se k němu tváří v tvář a ruka jí jemně pohladila jeho tvář. Pomalu otevřel oči a setkal se s jejím pohledem s rozespa