Pohled Sylvie

Stále jsem ještě křičela, když Valerion vrazil do pokoje. Než jsem stačila promluvit, vtáhl mě do objetí. „Hej, hej, Sylvie, podívej se na mě. Co se děje, zlato? Co je špatně?“ ptal se ustaraně a já ukázala na dveře koupelny, odkud vycházel ten pach krve.

BRZY BUDEŠ MOJE bylo napsáno krví velkými písmeny na bílých dveřích koupelny. „Co to sakra...?“ zaklel Valerion pod vousy, ale já