Sylviin pohled

„To myslíš vážně?“ zeptal se poté, co jsem to dořekla. Přikývla jsem a věnovala mu přes slzy ustrašený úsměv. Oplatil mi ho upřímným úsměvem a znovu mě objal. Když mě pustil, chtěl se mi podívat do tváře, ale já uhnula pohledem.

„Nedívej se na mě, určitě vypadám hrozně s obličejem od slz. Jako rozmačkané rajče,“ zakryla jsem si tvář dlaněmi. Čekala jsem, že se zasměje, ale on to