Pohled Sylvie

Svalovec mě dovedl k pokoji a zůstal stát opodál, zatímco já se zastavila před ním. „To je ten pokoj?“ zeptala jsem se ho a on se probral z jakéhosi zamyšlení. Olízl si rty, odtrhl pohled od mých nohou a přikývl.

Už jsem mu nevěnovala ani pohled, zavřela jsem dveře, vešla dovnitř a práskla jimi za sebou. Prošla jsem velkou místností a padla obličejem na postel. Do očí se mi draly slz