Pohled Sylvie

Zírala jsem na Zelene s úžasem a netrvalo mi dlouho, než jsem si spojila souvislosti – mohla to být pravda. Ty pohledy, které mi Hekaté věnovala, ty nenápadné doteky se Sarkonem, její slova, když jsem odcházela z místnosti, to všechno do sebe zapadalo. Tehdy jsem si uvědomila, že jsem možná ve skutečném nebezpečí.

Ale začínala jsem Zelene nedůvěřovat. To, že mi chce pomoci, se časově