Sluneční světlo mě pálí do víček, jak proudí skrz roztažené žaluzie. Tělo mám po tom všem, co se včera večer stalo, celé rozbolavělé a nezbývá mi energie ani na to, abych se hnula. Pomalu otevřu oči, zorničky mi zasáhnou první paprsky a s odporem ucuknu. Proč to dneska musí tak prudce zářit? Proč zrovna ze všech dnů zrovna dnes?

Se zasténáním se zvednu tak, abych se opřela hlavou o čelo postele. O