~ALARIC~

Cestou zpátky na vinice Goldleaf jsem si v duchu nacvičoval, jak se Elaře omluvím za své zpoždění. Bylo to to jediné, co jsem mohl dělat, abych nepřišel o rozum, nešlápl na plyn a nevyhnal rychlost auta na sto mil v hodině. Chtěl jsem se vrátit včas a v jednom kuse, ne na kousky.

Bylo čtvrt na deset, když jsem zaparkoval před penzionem Rosewood. Přeběhl jsem k chatě Thomase Vance, zatímco