KAPITOLA ŠEDESÁTÁ DRUHÁ – STANICE

CLARA

Nemohla jsem uvěřit tomu, co vidím. Chtěla jsem křičet, ale k čemu by to bylo? Irene má být mrtvá! Měla jsem být na jejím pietním aktu, než mě unesli. Co se to tu sakra děje?

„Ty žiješ?“ zašeptala jsem s naprostým zmatkem ve tváři.

„Ano, samozřejmě že žiju,“ zasmála se. „Ach, Claro! Jsi pořád tak naivní, jak si tě pamatuju.“

„T-Takže vy jste to celé naplánov