KAPITOLA STO PATNÁCTÁ – PŘEKVAPENÍ

KLÁRA

Pokrčila jsem rameny a sledovala je, jak se ke mně blíží, zatímco jsem přes hlavy v davu vyhlížela auto. Zahlédla jsem ho právě včas a úlevně si vydechla.

„Pojďme,“ řekla jsem Maisie, popošly jsme kousek dopředu a nasedly do vozu.

„Vážně se s Beatrix nehodláš udobřit? Bolí mě vidět vás dvě se hádat.“

„Co chceš, abych dělala?“ pokrčila jsem rameny a založila