KAPITOLA STO TŘICET DEVĚT – SVÁTEČNÍ ČAS

CLARA

Věděla jsem, že musím dát Dominicovi prostor, aby mohl přemýšlet a vyrovnat se se svými emocemi. Cítím se opravdu zle, že tím vším prochází a já mu nemůžu nijak pomoct.

Uslyšela jsem zvonek a vstala jsem, abych šla otevřít. K mému překvapení to byla Audrey, která na mě zářivě a s grácií hleděla.

„Ahoj Claro,“ vykročila vpřed a objala mě. „Naše nejčers