KAPITOLA STO SEDMDESÁT PĚT – VĚZEŇ

CILLIAN

Seděl jsem za zdmi věznice a nepřítomně zíral do stropu. Nikdy by mě nenapadlo, že mě zatknou za Lucianovu smrt. Tahle kapitola se uzavřela už dávno a já po sobě všechno hezky zametl, takže kdo mě práskl? Mohla to být Beatrix?

„Kurva!“ zařval jsem do prázdna a praštil do zdi. Ostatní vězni se na mě letmo podívali, než se znovu ponořili do vlastních myšlen