KAPITOLA DVĚ STĚ DVANÁCTÁ – NOVINKY

DOMINIC

Jakmile jsem ta slova uslyšel, přeběhl mi mráz po zádech. Nevěděl jsem, jak se cítit nebo jak reagovat, zvlášť když Clara seděla na posteli přede mnou a upřeně mě pozorovala. Podařilo se mi na tváři vykouzlit nucený úsměv, zamumlal jsem Claře „omluv mě“ a vyšel z pokoje na chodbu.

„Panebože! Nemůžu tomu uvěřit,“ řekl jsem a do telefonu se ozýval Maisiin