Sloane klesla na kolena vedle Caleba, celé tělo se jí třáslo, když se na něj dívala. Z tržné rány na čele mu vytékala krev a tvořila pod ním kaluž, ruku měl vytočenou v nepřirozeném úhlu. Dýchal mělce, sotva znatelně, a jí se srdce svíralo hrůzou.

„Calebe, prosím… zůstaň se mnou. Neopouštěj mě,“ šeptala hlasem plným zoufalství. Ruce se jí nad ním bezradně třásly, bála se ho dotknout, aby mu nezpůs