Isabella seděla na studené, tvrdé podlaze v malé cele předběžného zadržení. Místnost byla spoře osvětlená blikající žárovkou nad její hlavou. Po stěnách se táhly stíny, ale na ničem z toho nezáleželo. Isabellin svět se zhroutil.

Paže měla pevně obtočené kolem sebe, ale žádné sebepřijetí nedokázalo zastavit třes, který jí probíhal tělem.

Přitiskla si kolena k hrudi, opřela si o ně čelo a po tvářích