Příštího rána sluneční světlo jemně pronikalo závěsy a vrhalo na ložnici vřelou záři. Dominic seděl na okraji postele, lokty si opíral o kolena a hlavu měl skloněnou.

Ruce se mu mírně třásly, když si prohrábl rozcuchané vlasy; události z noční můry v něm přetrvávaly jako hustá mlha.

Od té doby, co se z noční můry probudil, nebyl schopen znovu usnout ani se přimět vstát z postele. Jít do kanceláře