Isadora stála v nablýskané hale Arthurovy výškové kancelářské budovy. Leštěné mramorové podlahy a tyčící se skleněné stěny se kolem ní točily jako nehostinná připomínka strohého světa, do něhož se chystala vstoupit. Srdce jí v hrudi bušilo jako pták v kleci, toužící po svobodě. S každým krokem k recepční jí dlaně vlhly úzkostí.

„Potřebuji vidět Arthura,“ řekla a přinutila svůj hlas ke klidu navzdo