Seraphina se opírala o okno své kanceláře a pozorovala, jak se město dole probouzí. Úsvit vymaloval oblohu akvarelovými odstíny růžové a zlaté, ale ona tu krásu sotva vnímala. Její mysl byla uvězněna v nekonečné smyčce vzpomínek na onu noc v restauraci – Gideonův hlas, jeho oči, syrová upřímnost v jeho slovech. Namlouvala si, že když se mu bude vyhýbat, bude to snazší, že to, co mezi nimi přeskoči