Seraphina se probudila a cítila, jak se skrze žaluzie prodírá jemné ranní světlo a vykresluje na stěnách její ložnice zlaté pruhy. Na okamžik – na jeden jediný vzácný okamžik – si dovolila vychutnat ten neobvyklý klid. Dech měla klidný, mysl čistou, prostou neustálých kalkulací a obranných mechanismů, které se za ta léta staly její druhou přirozeností. Zaplavil ji vzácný pocit míru, prchavý závan